'Představujeme několik přístrojů, které ilustrují rozvoj astronomie. Zvláštní pozornost je tu věnována Galileovu teleskopu,' uvedl předseda Státního ústavu astrofysiky Tommaso Maccacaro.
Tento teleskop, který Galileo (1564-1642) použil poprvé v roce 1609 k pozorování hvězd a zahájil tím éru moderní astronomie, je přístroj tvořený z jemných dřevěných latěk spojených kůží, do nichž jsou vsazena dvě skla.
Originál je v museu ve Florencii, na vatikánské výstavě je kopie přístroje, který zvětšuje obraz dvacetinásobně.
Velká část exposice je věnována teleskopům, od prostého Galileova až po velké a složité, které se používají v observatořích 21. století.
Vedle nádherného astrolábu (astronomický přístroj, který dříve astronomové, astrologové či navigátoři používali k určování a předpovídání poloh hvězd a Slunce, k určování místního času podle místní zeměpisné délky a naopak, k zeměměřickým účelům a pro triangulaci) z 16. století si návštěvník může prohlédnout četné knihy a rukopisy z téhož období. Astronomické znalosti z této doby ilustrují dva velké glóby oblohy, jeden z roku 1567 a druhý z roku 1696.
Jedna sekce výstavy, která se otevírá ve čtvrtek, je věnována fotografiím z italských astronomických expedicí, zvláště do Indie z roku 1874, která pozorovala průchod Venuše před Sluncem, což je podle komisařky exposice Ileany Chinniciové velmi vzácný jev, či z výpravy do Ruska v roce 1887, při níž se pozorovalo úplné zatmění Slunce. Tato výprava skončila nezdarem, protože bylo špatné počasí.
Inkvisice v roce 1633 odsoudila Galilea po dlouhém procesu, v němž mu hrozila hranice, k vězení. Rozsudek však tehdejší papež Urban VIII. nikdy nepodepsal. Avšak vědec, obhájce heliocentrické teze o vesmíru, podle níž se Země otáčí kolem Slunce, byl nucen své učení odvolat a jeho díla byla zakázána.
Vatikán postupně přiznával své omyly vůči Galileovi, který nebyl pronásledován ani tak pro své čistě vědecké tese, jako pro jejich možný dopad na teologii. Papež Jan Pavel II. jej v roce 1992 rehabilitoval.