Astrologie, horoskopy

Slavíme dnes velký svátek Epifánie, tedy Zjevení Páně všem národům, představovaných mudrci, kteří přišli z Východu, aby se poklonili židovskému králi (srov. Mt 2,1-2). Evangelista svatý Matouš, který událost podává, popisuje, jak přišli do Jeruzaléma, následujíce hvězdu, kterou zahlédli při jejím vzniku, a vyložili si ji jako znamení narození krále, předpověděného proroky, tj. Mesiáše. Když však přišli do Jeruzaléma, potřebovali mudrcové radu kněží a znalců Písma, aby věděli kam přesně se vydat, tj. do Betléma, Davidova města (srov. Mt 2,5-6; Mich 5,1). Hvězda a Písmo svaté jsou dvě světla, jež vedla mudrce, kteří jsou pro nás vzorem autentických hledačů pravdy.
Byli to mudrci, kteří zkoumali hvězdy a znali dějiny národů. Byli to lidé vědy v širokém smyslu slova; zkoumali kosmos, který považovali za velkou knihu plnou znamení a božských poselství pro člověka. Své vědění proto zdaleka nepokládali za soběstačné a byli otevřeni pro další božské zjevení a výzvy. Nestyděli se ani požádat o radu židovské náboženské představitele. Mohli si říci: zvládneme to sami, nepotřebujeme nikoho, aby se tak - podle naší dnešní mentality - vyhnuli každému „směšování“ vědy a Božího Slova. Mudrci naopak naslouchali proroctvím a přijali je. A jakmile se vydali na cestu k Betlému, opět spatřili hvězdu jakoby na potvrzení dokonalé harmonie mezi lidským hledáním a božskou pravdou, harmonie, která naplnila radostí jejich srdce autentických mudrců (srov. Mt 2,10). Vrcholem cesty jejich hledání bylo, když se ocitli před „dítětem a jeho matkou Marií“ (Mt 2,11). Evangelium praví, že „padli na zem a klaněli se mu“. Mohli by být zklamáni, ba dokonce pohoršeni. Avšak jakožto velcí mudrci byli otevřeni pro tajemství, které se zjevuje překvapivým způsobem. Svými symbolickými dary dokázali, že v Ježíši uznávají krále a Božího Syna. A právě tímto gestem naplnili mesiášská proroctví, která zvěstují, že národy se budou klanět Bohu Izraele.
Poslední detailní potvrzení jednoty inteligence a víry v případě těchto mudrců je skutečnost, že „ve snu dostali pokyn, aby se k Herodovi už nevraceli, a proto se vrátili do své země jinou cestou“ (Mt 2,12). Bylo by přirozené vrátit se do Jeruzaléma do Herodova paláce a do chrámu, aby se podělili se svým objevem. Mudrci, kteří si zvolili za svého panovníka Dítě, to však drží ve skrytosti podle Mariina stylu nebo lépe v Božím stylu, a tak jako se v tichosti objevili, zase mizí, nasyceni, ale také proměněni setkáním s Pravdou. Objevili novou tvář Boha, novou královskou hodnost: lásku. Kéž nám pomáhá Panna Maria, vzor pravé moudrosti, abychom byli autentickými hledači pravdy o Bohu, schopnými žít vždy v hlubokém souladu rozumu a víry, vědy a zjevení.

Z Česka bude možné toto zatmění pozorovat krátce po východu Slunce pouze jako velmi malé a částečné, a to pouze ve východní části Moravy a Slezska. Měsíc bude podle astronomů "zakousnutý" do spodního okraje slunečního kotouče. Lepe na tom budou obyvatelé Slovenska a Maďarska, kde bude Slunce výše nad obzorem.
Letos nebude z Česka pozorovatelné žádné další zatmění ani Slunce, ani Měsíce, alespoň v podstatné fázi. Částečné zatmění Měsíce, které nastane v úterý 26. ledna, bude viditelné výhradně z Austrálie a Pacifiku. Převážně z Tichého oceánu bude možné pozorovat poměrně dlouhé zatmění Slunce v neděli 11. července. Úplné zatmění Měsíce nastane po více než dvou a půl letech v úterý 21. prosince. Z Česka bude vidět jen počáteční polostínová a částečná fáze těsně před západem. Celý průběh bude možné pozorovat především nad územím severní Ameriky a nad Tichým oceánem.
Příští zatmění Slunce, opět jako částečné, bude možné v Česku pozorovat v úterý dopoledne 4. ledna 2011. Měsíční kotouč zakryje shora asi 79 procent slunečního disku. Úplné zatmění Slunce bylo v Praze vidět naposled v roce 1706, na příští si musí Češi počkat do roku 2135.
Zatmění Slunce působí Měsíc. Je sice čtyřistakrát menší než tato Zemi nejbližší hvězda, ale je zase čtyřistakrát blíž Zemi, a proto kotouče obou těles na obloze zabírají téměř stejnou plochu. Měsíc proto může za příznivých okolností nakrátko Slunce zakrýt, nanejvýš ale na 7,5 minuty. Pás totality má šířku kolem 190 kilometrů. Mimo něj je vidět jen zatmění částečné.
Během jednoho roku může být až pět zatmění Slunce úplných, částečných či prstencových. Obvykle jsou ale jen dvě do roka - úplné a prstencové. O druhu zatmění rozhoduje vzdálenost Měsíce od Země. Je-li Měsíc v největší vzdálenosti od Země (v odzemí), pak jeho disk celé Slunce nezakryje. V takovém případě kolem temného disku Měsíce září okraj Slunce. Tomuto jevu astronomové říkají prstencové zatmění.